Květen 2014

Moje první pohádka 4

20. května 2014 v 19:25 | zrzka2 |  má tvorba
Kapitola 4.

Po práci se oba sešli před knihovnou: "Neměla jsi kvůli mně nějaké problémy?" zeptal se starostlivě.
"Ne s tím si nedělej hlavu." Usmála se.
"Ok. Tak co můžu tě doprovodit domů?" zeptal se.
"Jo jasně. Je to tady kousek."
Chvilku stáli a mlčky se na sebe dívali. Ticho prolomil až on: "Chci se tě na něco zeptat,"
"No, ptej se…"
"Máš někoho?"
"Cože?" zeptala se Hill.
"Máš přítele?" řekl trochu s rozpaky.
"Ne nemám," odpověděla.
Emett se celý rozzářil a šel s ní domů.

Jak byli zabraní do rozhovoru nevšimli si že je přes ulici sledují tři kluci. Byl to ten světlovlasý kluk který Emettovi vyhrožoval ještě s nějakými kamarády. Jmenoval se Leon.
"Počkej! To je nechápavkova holka?!" vykřikl Leon.
"Pěkná!" řekl černovlasý kluk jménem Chris.
"Chrisi, Alane mám nápad jak to Nechápavkovi pěkně zavařit." Řekl Leon.
"Co chceš dělat?" zeptal se Alan.
"Uvidíš!" usmál se Leon.
"Počkej tu holku znám." Řekl Chris.
"Fakt odkud?"
"Pracuje tady kousek v knihovně."
"Počkej, to je ta šprtka?" zeptal se nevěřícně Alan.
"Jo, ale stejně tady vypadá nějak jinak." Odpověděl Chris.

Mezitím Hillery s Emettem přišli k ní domů. Cesta jim trvala asi pět minut, při kterých si úžasně povídali.
"Tak tady bydlím." Usmála se Hill.
"Jo, tak já už půjdu." Řekl smutně.
"Dobře tak ahoj." Odpověděla.
"Jo ahoj," zopakoval a jemně jí políbil na tvář.



Trochu divná část a chci podotknout že mi s příběhem občas pomáhají kamarádky :-) Tak snad se vám to líbí.
Vaše zrzka.

Den země.

14. května 2014 v 17:23 | zrzka2 | 
Ahoj,
chtěla bych vám napsat o tom jak jsme slavili den země.
Byla to celkem sranda. Všichni jsme dostali od učitelky nějaké úkoly. Já dělala mapu, kluci dělali Erb a asi šest lidí byli nevináři. Ty novináře hned vysvětlím, oni měli papíry a na nich otázky. Na ty otázky se ptali starosty a potom z nich vytvořit článek, který se otiskne v nějakém časopise ( jestli se divíte že si nevbrali mě, tak je to proto že se bojím mluvit před lidma :) )
No nic ráno jsme nastoupili jako třída za školou. Učitelé tam měli přednášku o tom jak se máme chovat a pak jsme vyšli. Já šla skoro poslední s klukama, protože jsme si povídali o zombících a různých hrách. No kamarád tam měl foťák tak nás tam fotil. Fotila i má kamarádka, která, ale byla ve předu.
Takhle jsme tam přišli asi za hodinu a hned jsem začala dělat tu mapu. Učitelé mi s tím pomáhali, ale moc se jm to nepovedlo :D.
Tak jsme to dokončili a seděli před obecním úředem. Tam to byla taky sranda, protože mě kamarádka vyfotila nad mapou a vypadá to jako bych se učila.
Chvilku jsme tam ještě byli a pak jsme šli zpět. To jsem šla s kamarátkami a klukama. Zase tam byla sranda zvláš´t když tam začal jeden kluk hledat wifi :).
Když jsme přišli zpět do školi už to taková sranda nebyla. Hlavně proto že se všichni už rozešli domů. No, ale stejně ten den byla docela sranda. Tak doufám že si to někdy zopakujeme.
Vaše zrzka.

Moje první pohádka 3

14. května 2014 v 16:49 | zrzka2 |  má tvorba
Kapitola 3.

Mezi tím Hill přišla domů. Bylo jí úžasně. Doma ji jako obvykle nikdo nečekal. Matka jí zemřela před několika lety a otec byl zase v kanceláři. Je ředitelem výroby aut. Často někam jezdil a ji nechával ať hlídá Lucu.
Luca byl Hillin mladší bratr 'génius'. Často si hraje s fyzikou, chemií nebo informatikou. Nikdy nebyl problémový, ale spíš se s ním dalo těžko dorozumět. Hill si jen povzdechla, ale dnes jí nic nemohlo zkazit náladu.
Jako vždy uklidila celý dům, umyla nádobí a šla k sobě do pokoje. Poprvé ji napadlo co si vezme na sebe. Ještě nikdy na rande nebyla. Vždy to byla jen taková ta divná šprtka a teď najednou ji někdo pozval tak pěkný kluk!
Hill začala procházet svoji skříň, ale nic moc tam nenašla. Nakonec asi po hodině přehrabování si nachystala fialové šaty. Nemohla se dočkat dalšího dne. Opravdu přijde? Opravdu s ní chce někam jít? Ale nakonec jí to bylo jedno a v klidu usnula.
Ráno jí vzbudilo hrčení budíku. Bylo pět ráno a právě vycházelo slunce. Moc se jí líbilo pozorovat ho z okna svého pokoje.
Její pokoj byl vymalovaný na žluto. Na stěnách vyseli police s knihami, nebo fotky v rámečcích. V zásuvkách zase leželi její popsané deníky.
Ona totiž milovala psaní. Chtěla psát víc než cokoli, ale nechtěla, aby to někdo četl. Jakmile odbyla osmá rychle si oblékla fialové šaty obula černé sandálky, popadla tašku a běžela do knihovny.
Knihovna od jejich domu nebyla daleko. Bylo to jenom pár bloků takže tam byla rychle, ale i přesto tam byla pozdě.
Když přiběhla na chodbě ji zastavila stará žena Henrieta. Bylo jí asi tak padesát, měla vždy vlasy stažené do úhledného drdolu, nosila šedé šaty a bílé haleny.
"O pět minut později!" řekla chladně Henrieta "Takže tady zůstanete o pět minut déle je vám to jasné slečno Frostová? Další pozdní příchod již nestrpím!" Rozkázala Henrieta otočila se na podpatku a odešla.
Hill celý den uklízela knihy do regálů, až konečně někdo přišel. Byl to Emett.
"Ahoj," usmál se "přišel jsem se zeptat, jestli to odpoledne platí."
"Snad ano, ale nevím jak ty?"
"Tak jo za chvíli se uvidíme." Řekl a zastrčil jí pramínek vlasů za ucho.
"Jak to že za chvíli? Vždyť je teprve ráno."
"Ne jsou dvě odpoledne." Zasmál se.
Hill celá zrudla. Celý den jí uběhl a ona si toho ani nevšimla. "Aha," usmála se.
"Sluší ti když se červenáš." Řekl Emett.
Pomalu se k ní nakláněl, ale vyrušil je nějaký hlas: "Neruším vás tak náhodou?" zeptala se Henrieta.
"Ne jistě že ne." Ujal se slova Emett.
"Slečno Frostová musím vám připomenout že jste v práci. Běžte si laskavě po svých povinnostech." Řekla chladně a odešla.
"Páni, tohle tady máš každý den?" hvízdl Emett.
"Pokud mám službu s ní tak ano." Usmála se.
"Nezávidím tak to odpoledne platí?"

"Jo platí, ale teď už musím jít."

Snad se vám tato část líbila, moc mě to baví a budu ráda když si to přečte i někdo jiný než mé kamarádky :-).

Vaše zrzka.

Krvavá Mary

3. května 2014 v 6:00 | zrzka2
Ahoj, chtěla bych vám napsat něco o knize kterou jsem nedávno dočetla. Byla to Krvavá Mary od Alexandra Stainfortha.
Podle názvu by jste řekli že jde o nějakou fantasy založené na legendě o Krvavé Mary.
Z části to tak je. Autor se nechal touto legendou inspirovat, ale jde o detektivku.
Začíná to tak že Nancy jede se svojí přítelkyní Kelly pro sestru. Když, ale vypadne prot v celém městě děvčata se rozhodnou vyvolat Krvavou Mary. Nancy s tím nesouhlasí, ale aby nevypadala hloupě skutečně pronese ta slova. Jí jakojediné se to povede a přízrak se jí zjeví. Od té doby se v městečku začne zabíjet jako na běžícím páse. Nancy cítí že to může vyřešit jen ona, protože se jí Krvavá Mary pořád zjevuje a pokaždé se u ní objeví vrah, ale nikdy jí neskřivý ani vlásek. I přesto že ji její přítel zástupce šerifa Kurtis drží od všeho dál začíná pátrat a to co objeví nikdo opravdu nečekal...

Kniha se mi moc líbila. Čekala jsem klasickou duchařinu a místo toho jsem měla napínavou detektivku, kterou jsem nedokázala odložit. Své si najdou všichni. Je tam něco z hororů, detektivek i romantiky.
Doufám že si knihu přečtete a nehodíte ji za hlavu jako to plno lidí určitě udělalo.
Vaše zrzka.


Závislost

2. května 2014 v 15:41 | zrzka2 |  Téma Týdne
Ahoj, tady mám článek o závislosti.
Musím říct že s tou mám dost nepěknou zkušenost. Můj děda je alkoholik.
Trvá to docela dlouho, ale teď je to mnohem horší.
Už jednou ho vyhodili z práce a on začal pít mnohem víc. Tak to pokračovalo nějakou dobu až ho asi před rokem odvezli do nemocnice. Tam mu doktor na rovinu řekl že pokud nepřestane tak zemře. Jemu to, ale bylo jedno a pije dál. Když ho na jeho žádost propustili tak začal být zlý. Babičce která mu nechce alkohol dávat, děda pořád nadává a různě ji citově vydírá. Pořád vykládá že půjde na půdu a skočí dolů, že aspoň bude klid. Upřímně bych na jejím místě postavila flašku na stůl ať se uchlastá k smrti.
Možná si myslíte jak jsem zlá a že mu nechci pomoci, ale mám své důvody. Pokaždé když jedu k nim na návštěvu tak už vidím jak budu poslouchat jeho narážky. Rodiče mi řeknou ať si sundám svetr a děda k tomu hodí poznámku že můžu do naha a tak dál. Víte přijde mi to strašně hnusný, bojím se ho a už tam vůbec nechci jezdit.
Jediné co je na tom pozitivní je to že se nikdy nedotknu alkoholu, protože nechci skončit jako on.
Tak co myslíte si že jsem zlá, nebo hnusná? Klidně mi napište, nic si z toho totiž nedělám.
Vaše zrzka.